Prolog

Benche siat' usi, O spettatori illustri,
Ačkoli jste zvyklí, ó vážení diváci,
Solo di contemplar Tragici aspetti
sledovat jenom tragické hry
O comici apparati In varie guis' ornati,
nebo komická představení, různým způsobem vyzdobená
Voi pero non sdegnate Questa commedia nostra,
nepohrdněte touto naší komedií,
Se non di ricca e vaga scena adorna,
není-li ozdobena půvabnou a bohatou scénou
Almen di doppia novita composta.
Je aspoň složena ze dvou novinek
E la citta dove si rappresenta Quest' opra,
a město kde se odehrává toto dílo
e'l gran Theatro Del mondo,
je velké divadlo světa
perch'ognun, desia d'udir la:
protože každý, touží je slyšet
Ma voi sappiat' intanto,
Ale vy mezitím vězte,
Che questo di cui parlo Spettacolo,
že toto představení, o kterém mluvím,
si mira con la mente,
se sleduje myslí,
Dov' entra per l'orecchie e non per gl'occhi.
do níž vchází, ušima a ne očima.
Pero silentio fate,
Pročež buďte zticha
E'n vece di vedere hora ascoltate, te.
místo abyste se dívali, teď poslouchejte.

I/1
---
Pantalon je jat krásami kurtizány Hortenzie, ale tu nevděčnici
vůbec nezajímá, že by byla milována nějakým starcem.

Pant.: O Pierulin dov' estu?
Hej Pedrolino,kde jsi?
Pedr.: Messir, no poss vegni, cha su in cusina.
Pane,nemohu přijít, jsem nahoře v kuchyni.
Pant.: Ah laro, ah can, che fastu la in cusina?
Ty rošťáku,ty pse,co děláš v kuchyni?
Pedr.: A m'imp' u'l gargatu de cert cotai,
Hltám plnou pusou ty,
che canta tucch' u'l di Pi pi ri pi, Cu cu ru cu, cu.
kteří celý den zpívají pi,pi,ri,pi, ku,ku,ku,ru,ku.
Pant.: Ah bestia, ti vuol dir e galett' e pizzon;
Ty zvíře, chceš říci, že slepice a holuby?
Hor su vien fora!
Pojď hned ven!
Pedr.: Chem comandef messir Piantalimu?
Co mi poroučí pan "zasaďcitrón"?
Pant.: Si pianta rave, e no piantalimon.
Tady se pěstuje řepa, ne citróny.
Su chiam' Hortensia, pezzo de poltron.
Zavolej Hortensii,ty lenochu!
Pedr.: Hortensia, Hortensia!
Hortensie,Hortensie!
Pant.: Che disela?
Co říká?
Pedr.: La dis ch'ande in bon hora.
Říká, ať jdete pryč.
Pant.: Ah porco, aspetta che la chiama mi Hortensia!
Tak kruci,počkej,já si zavolám Hortensii sám.
Hortensia! Hortenenenenenenensia!
Hortensie! Hortenenenenenenensie!
Hort.: E ch'e quell' importun che chiam' Hortensia?
Kdo je ten otrava, co volá Hortensii?
Pant.: Un vostro servitor.
Váš sluha.
Hort.: Che servitore?
Který sluha?
Vatene in mal' hora Vecchiaccio ribambito!
Jdi se vycpat, zdětinštělý starče!
Credi ch'io sia un Donna da partito?
Myslíš, že jsem nějaká holka pro všechny?
Pant.: Pian, pian, cara Madonna!
Pomalu, drahá paní!
Voleu che ve diga una parola sol da vu e mi.
Chtěl jsem říci jen pár slov mezi čtyřma očima.
Hort.: No ch'io non voglio,
Ne, protože já nechci
S'io'l so? Flo flo flo flo.
Jestli to vím, ho,ho,ho.
Mira che garbo, mira che fusto
Podívejme jaké mravy, jak je "urostlý",
Havrei ben gusto. Flo flo flo flo.
to bych měla pěkný vkus, ho,ho,ho.
Pant.: O povero Pantalon, Ah Donna ingrata,
Ach,ubohý Pantalone, ach, nevděčná ženo,
Quando po ti vorra, mi no vorro.
až se potom tobě bude chtít,já chtít nebudu.

I/2
---
Lélio si není jist, že ho jeho Nisa miluje a z toho, že mu dala
květ žárlivosti jako dar,z toho vyvozuje,že ho miluje málo.

Lelio: Che volete voi dir, anima mia, col don di quel Narciso,
Co chcete říct,duše má, darem toho narcisu
Che mori, troppa amando il suo bel viso?
jež zemřel, že příliš miloval svůj krásný obličej?
Nisa: Che sol io sono Amante del mio, qual dite voi, divin sembiante.
Že jenom já jsem milenkou svého, jak vy říkáte, božského vzhledu.
Lelio: Ma non vi pung'il core L'essempio di quel fiore
Nebodá vás do srdce příklad toho květu,
Di Narciso la dura e ra, e cruda sorte?
Narcisův tvrdý a krutý osud?
Amate altrui, che l'amor proprio e morte.
Milujte druhé, protože sebeláska je smrt.

I/3
---
Pantalone slibuje, že dá svou dceru doktorovi za ženu
a dělá si z něho, neotesanec, legraci,
protože špatně odpovídá a ještě hůř rozumí.

Grat.: Hor per vegnir a la confusion,
Je čas,abychom přešli ke zmatku (dohodě).
Au digh, mesier Piatlon, ch'a vuoi la putta,
Říkám vám, pane Pantalone, že chci to děvče.
M'intinzin? me beccau? m'acchiaponau?
Namáčíte mě? Zobete mě? Hladíte mě? (rozumíte mi)
Pant.: V'intendo, Caldaron del di de morti,
Rozumím vám, Caldarone, jenž mluví k mrtvým
Deme la man, la putta xe la vostra.
Dejte mi ruku, děvče je vaše.
Grat.: Desid da ver?
Přejete si to opravdu?
Pant.: Da seno.
Z hrudi.
Grat.: A me burlad.
Děláte si ze mě legraci.
Pant.: No, a fe da Zentil homo.
Ne, slovo čestného muže.
Grat.: O la me fiola caura, fiola, fra le fiola
Ó, má drahé děvče, děvče všech děvčat,
la prima fiola, che sippa in tutta quant' la fiolaria.
první mezi děvčaty, která se kazí (vyniká) mezi děvčaty.
Pant.: Ch'andevu fiolando, caval d'Orlando,
Co pořád dívkujete, vy Rolandův koni
O grama bestia, fra l'altre bestie,
bídné zvíře, zvíře všech zvířat,
la mazor bestia, C'havesse mai la bestialaria?
největší zvíře, které kdy bylo mezi zvířaty.
Grat.: A vuoi mo dir, che tant' al culin tient', ch'aiho de sta fiola,
Ted vám chci jen říci,že jsem tak rád, že budu mít to děvče,
Ch'a vuoi balare, ch'a vuoi cantare,
že se mi chce tančit,že se mi chce zpívat,
Ch'a vuoi saltare a la vostra presienza.
že se mi chce skákat ve vaši přítomnosti.
Pant.: O che Dottor, o via che mi ve suono tantara.
Do toho doktore, já vám k tomu zahraju tanyny.
Dottor un pare a punto un niov' Orfeo,
Dokrore, vy vypadáte do puntíku jako nový Orfeus
Che si tirava drio e bestie, e piant' e piere.
který za sebou táhne zvířata, rostliny i kameny
Cosi la vostra scienza tira i putti coi sassi, legni e torsi,
Tak ta vaše moudrost přitahuje chlapce s kameny, klacky a ohryzky
E in fin' i can de beccaria xe corsi, e la vest' i v'annasa.
a nakonec se sběhnou řezničtí psi a budou očichávat naše šaty.
Entremo dunque in casa.
Pojďme tedy do domu!

II/1
----
Lucio,který z žárlivosti podezírá Isabellu, že miluje kapitána Cardona, se chce z nešťastné lásky vrhnout ze skály.

Lucio: Misero che faro Lucio infelice
Já ubožák, nešťastný Lucio, co udělám,
S'ogni mio ben m'e tolto?
když mi vzali všechno mé štěstí?
Ah finto Amor' e stolto.
Ach, oklamaný láskou a bláhový.
Ah crudel' Isabella, che per novello amore mi sei rubella?
Ach,krutá lsabello,že pro novou lásku jsi mě zradila?
Ma nel piu alpestre monte i vad' hor hora,
Však teď půjdu na nejsráznější horu,
Perche ne l'ultim' hora fia satio il tuo desio,
abych v poslední hodině ukojil tvé přání,
Donna crudel, col precipitio mio.
krutá paní, svým pádem.

II/2
----
Cardon křičí na Zanniho, který by chtěl, aby bylo rozuměno jeho
posunkům, a plete ho tak,že mu nikdy neodpoví správně.

Capt.: Vien' a qua Zanico lindo!
Pojď sem, drahý Zanni.
Zanni: A diff' u'l vir no poss.
Abych vám pravdu řekl,nemohu.
Capt.: Porque, tu no puedes?
Proč nemůžeš?
Zanni: A vagh' i lo in Doana oh uh.
Jdu do celnici (do dámy), oh,uh.
Capt.: Por a qua, por a la, vellaco mozzo.
Pojď sem, ty nahluchlý sluho.
Zanni: Ah sagnur Capatan, a no so mozz maide cha su inter.
Ach pane kapitáne, já nejsem hluchý, já jsem vevnitř.
Capt.: Che diabl' ablas de mozz?
Co to, k čertu, povídáš o hluchotě?
Y digh' el que accompan' e'l so segnor.
Říkám ti, že máš doprovázet svého pána.
Zanni: Mai si, mai si, cha suna la campana.
Ale ano, slyším zvon.
Capt.: Burlas con migo? Y digo esclavo, vo y siervo.
Žertuješ se mnou? Říkám otroku a sluho.
Zanni: V'intend' per discretiu u'l servidur.
Já vám rozumím,vy myslíte sluhu.
Capt.: Tambien, agora entiendes,
To je dobře, že teď rozumíš,
Picca presto a la puerta d'Isabella.
Zaklepej rychle na dveře Isabely.
Zanni: Ch'am' apicca a la porta? Qualch merlot.
Že se mám pověsit na dveře? To je ale hlupák!
Capt.: A locco, herir 'o batter' a la puerta.
Hlupáku,klepej na dveře!
Zanni: A batt' a su pur intrigatt,
Klepu, jenom jsem blázen z té řeči
Con sto lenguaz, che'l par un Papagal,
která vypadá, jako by mluvil papoušek.
Capt.: Ch'ablas de Papagaio?
Co povídáš o papouškovi?
Zanni: A dig ch'i parla inchsi la in Portugal.
Já říkám, že mluvím, jako bych byl v Portugalsku.
Capt.: Yo le chero dezir quattro palabras.
Chtěl bych jí říci pár slov.
Zanni.: Sagnur a i'ho pagura de la schina.
Pane,bojím se o svá záda.
Capt.: No temas nada,
Nic se neboj,
Porque con esta espada yo chero solo de mattar mill' hombres.
protože s tímto mečem chci sám zabít tisíc mužů.
Zanni: O sagnur Spadagnuol, la nos ventura.
Ó pane španělský meči, naše štěstí·
Capt.: Porque Zanicos?
Proč, Zanni?
Zanni: La porta s'aure a fe, che l'e Isabella.
Dveře se opravdu otvírají, Isabella je tu.
Capt.: O bueno por mi vyda.
Jaká krása mého životě.
Zanni: Volif olter da mi, sagnur? Su voster!
Chcete ještě něco ode mne pane? Jsem váš!
Capt.: Nada mi Zanicos. Va con dios!
Nic, můj Zanico. Jdi s Bohem.

II/3
----
Isabella předstírá, že hoří opravdovou láskou ke španělskému kapitánovi, aby až zemře,
zasadila vážnější ránu jeho nikdy neuspokojené touze.

Isab.: Oh, ecco il Capitano, ecco lo mio bene e la mia spene,
Ach ,hle kapitán, mé štěstí a moje naděje,
baciovi la mano.
polibte si ruku.
Capt.: Buenos dias, my segnora. Chero ablaros agora,
Dobrý den,má paní, chci s vámi teď mluvit
Isabella muy galana, y gentil tambien hermosa.
Isabelo, má rozkošná, laskavá a stejně tak krásná.
Isab.: A che far l'appassionato, O amant' ingrato,
K čemu dělat vášnivého, ó nevděčný milenče,
s'un' altra Dama V'adora et ama,
jestliže jiná dáma vás zbožňuje a miluje,
se novo amore v'ha tolto il core?
jestliže nová láska vám vzala srdce?
Ah tiranno, ah crudele, che mi giov' esser fedele?
Ó tyrane, ó ukrutníku,k čemu by mi bylo zůstat věrná?
Capt.: Che cos' es esta? Ch'azeis segnora?
Co to je? Co děláte paní?
Por vyda vuestra con quien ablais?
Při vašem životě,s kým mluvíte?
A segnora che me matais.
Ach paní,vy mne zabíjíte!
Isab.: Mira come s'infinge e di vergogna le guancie non tinge!
Podívejme jak klame a přitom mu hanbou nezčervenají tváře.
Capt.: Valla me dios da gentil' hombres,
Bůh mi je svědkem, na moje šlechtické slovo
Ch'otra Dama no chero sy no vos.
že nemiluji žádnou jinou dámu, než vás!
Isab.: Dico cosi da scherzo, per far prova di voi.
Já to říkám jen žertem abych vás vyzkoušela.
Capt.: No m'agais mas d'estas burlas,
Takové žerty už mi nedělejte,
Porque poco ha faltado que no soy de dolor muerto.
Protože chybělo málo abych zašel smrtí od bolesti.
Isab.: S'a gl'archibugi, et a le Collubrine set' uso a far gran core,
Jestliže jste zvyklý statečně čelit mušketám a kanónům,
Perche temete poi scherzi d'amore?
proč se bojíte žertů lásky?
Capt.: Porque todo vinc' amor.
Protože láska zvítězí nade vším.
Isab.: Amor non so; ma voi ben mi vincesti,
Láska,to nevím, ale vy jste mě přemohl,
Quando vi fei signore di questa vita, di questo core.
když jsem vás udělala pánem tohoto života, tohoto srdce.
Capt.: Dezime, my segnora,
Řekněte mi, moje paní,
quen son' estas tetiglias?
čí jsou tata prsíčka?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: Y l'oscios y l'orescias?
A oči a uši?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: Yl rostro, y las narices?
A ústa a nos?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: La fruent', y la cabezza?
A čelo a hlava?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: Y la cabegliadura?
A vlasy?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: Los dientes, y los labios?
A zuby a rty?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: La vyda, el corazzon?
A život a srdce?
Isab.: Del Capitan Cardon.
Kapitána Cardona.
Capt.: O muy contiento, o muy tambien amado,
Ó jsem velice spokojen, ó jsem tolik milován
Y de my Dama, muy aventurado.
a na svou dámu nanejvýš pyšný.

II/4
----
Když odešel kapitán, Isabella hned projevuje bolest,jež jí způso-bil Lucio,
se zápalem sevře dýku a chce odejít ze života.

Isab.: Ecco, che piu non resta speranza, che raffreni il mio morire?
Hle, což už mi nezbývá žádná naděje,která by zadržela mou smrt?
Ah, Lucio, ecco che l'alm' hor hora sta per volarsen fuora, e te seguir
Ach Lucio,duše už ze mě odchází, aby tě následovala,
perche dov' hora sei, sciolto da tutte qualitati humane,
protože tam, kde teď jsi, zbavený všech lidských vlastností
Chiaro vedrai ch'io vissi a te fedele,
jasně uvidíš, že jsem žila tobě věrná,
E tu fosti, e ti crudele, al creder troppo al morir poco accorto.
a tys byl krutý, protože jsi příliš věřil v umírání.
M'ancida hor questo ferro, C'homai la mort' i sento.
Teď mě toto železo zabije, teď už cítím smrt.
Mi sy dunque pietos', o Madre antica,
měj proto ke mně soucit, ó starobylá Matko (smrti),
La mente mia da lungh' affanni hor sciogli
zbav teď mou mysl dlouhých strázní
E'l caldo sangue, e la trist' alma accogli!
a přijmi horkou krev a smutnou duši.

II/5
----
Frulla zabraňuje tomu, aby se Isabella zabila, a dává jí zprávu, že Lucio,její milenec,je živý.

Frul.: Ah Isabella che fai? Ah no, perche t'uccidi?
Ach,Isabello, co to děláš? Ach ne, proč se zabíjíš?
Isab.: Deh lasciami morire.
Ach, nech mě zemřít.
Frul.: No farai!
To neuděláš!
Isab.: Faro si.
Ano, udělám!
Frul.: Depon giu l'armi.
Odlož tu zbraň!
Isab.: L'arme ministre fien de la mia morte.
Ta zbraň bude nástrojem mé smrti.
Frul.: E Lucio fia ministro di tua vita.
A Lucio bude nástrojem tvého života.
Isab.: E come stann' insieme mort' e vita?
A jak mohou být pohromadě smrt a život?
Frul.: No stann' insieme, ma vita e vita,
Nebudou pohromadě, ale život je život tím,
Godendo viv' il tuo bramato Lucio.
že se budeš těšit životem tvého milovaného Lucia.
Isab.: Che? Lucio vive?
Cože, Lucio žije?
Frul.: Vive; hor sta su lieta!
Žije, tak teď už bud veselá.
Isab.: E come? non e morto? Dimelo, caro Frulla!
Ale jak to,že nezemřel? Pověz mi to, drahá Frullo.
Frul.: E vero che volea precipitarsi,
Je pravda, že se chtěl někam vrhnout,
Ma certi pastorelli, ch'erano quini, intorno,
ale jistí pastýři,kteří tam byli kolem,
Uditi i suoi gravos' alti lamenti,
když uslyšeli jeho velké a mocné nářky
Fur si prest' al soccorso
přiběhli tak rychle na pomoc,
Che non segui l'effetto dell folle suo desio.
že se neuskutečnilo jeho bláznivé přání.
Isab.: O me felice Isabella!
Ó já štastná Isabella!
Poi che viv' il mio bene, anch' io viurommi
protože žije můj drahý, též já budu žít
e fia lietissima per lui la vita mia.
a skrze něj bude můj život nejradostnější.

III/1
-----
Nyní,když je mezi Gratianem a Pantalonem uzavřena svatební smlouva, nespokojí se tím.

Pant.: Daspuo c'ho stabilio sto parentanao
Když je tato svatba již dohodnuta
e parte de la Diote su'l Banco de Grifon deposita
a část věna jsem uložil v Grifonově bance
Voio mo far nozze.
chci uspořádat svatbu.
Su Francatrippa 
Sem Francatrippo,
in pa invida i da i mie parenti!
pozvi mé příbuzné!
Franc.: Sagnur si, Sagnur no
Ano pane, ne pane
Ma i me paret de mi?
A co moji příbuzní?
Pant.: Che parenti hastu ti?
Jaké příbuzné máš ty?
Franc.: Fe cont du compagnet, paret de stret.
Tak počítejme pár kumpánů, jen docela blízkých
Pant.: Chi xe costor di mo?
Co jsou to zač?
Franc.: Messir, a vel diro:
Pane, mám vám to říci?
O'l Gandai e'l Padella,
Jsou to Gandai a Padella,
Zan Piatel e Gradella,
Zan Piatel a Gradella,
Zan Bucal e Bertol,
Zan Bucal a Bertol,
Burati e Zanuol,
Burati a Zanuol;
Relichin e Simu,
Relichin a Simu,
O'l Zampetta con Zannu,
Je to Zampetta se Zanu,
E Frignocola e Zambu,
a Frignocola a Zambu,
Il Fritada e Pedrolin
Fritada a Pedrolin
Con dodes Fradelin.
S dvanácti bratříčky.
Pant.: Moia, do compagnet' an?
A tohle je pár kumpánů?
Franc.: Eh si, caro Patru.
Ale ano, milý pane.
Pant.: Tasi la, pezzo de Can.
Mlč, ty pse.
Franc.: O messir, l'e i lo u'l Duttur,
Ó pane, tamhle jde doktor
Che suna ul Zambaiu.
a hraje na zambaiu.
Pant.: Chi xe sto Zambaiu?
Kdo je to Zambaiu?
Franc.: Sentif? Trencu, trinch, tronch.
Slyšíte? Drnky, brnky, drnk.
Pant.: Bon zorno, caro Zenero,
Dobrý den, drahý zeti,
Deh, car' e'l mio Dottor, fem' un piaser!
Ech, můj milý doktore, udělejte mi laskavost.
Grat.: O com', msier si.
Ale jak? Ano pane.
Pant.: Cante su un pochetin un madregaletin!
Zazpívejte trošku nějaký madrigálek.
Grat.: A diro al me favorid.
Zazpívám svůj oblíbený.
Pant.: Su Francatrippa,
Sem Francatrippo,
Va in casa e di a mia fininia,che se fazz' al balcon,
jdi domů a řekni mé dceři, aby vyšla na balkon
Che sol per lei se vive in allegria.
že jenom kvůli ní tu bude veselo.

III/2
-----
Doktor zpívá jeden líbezný madrigal pod balkónem své
drahé nevěsty líbezným a zamilovaným hlasem.

Grat.: Anchor ch'al parturire Al se stent' a murire,
Tak jako při zrození, tak při umírání,
Patir vurrei agn' hor senza tormiente.
chtěl bych trpět bez žalu.
Tant' e'l piaser Vincenze,
Tak vítězná je rozkoš!
L'acqua vita m'ha pist' e pur ai torne
Voda mi život dala, do ni se vrátím.
E cosi mille mele, le al far del zorne
Tisíc jablíček denně chtěl bych neustále milovat
Padir agn' hor vurrei, rei,
chtěl bych neustále milovat
Tanto son dolci i Storn' ai denti miei.
tak sladce chutnají špačci mým zubům.
Pant.: O che vosetta cara, zentil, pulia, e sonora,
Ó jaký milý hlásek, půvabný,čistý a zvučný,
Ch'al so dolce saor se smisia Amor, dentr' al mio cor.
že při jeho sladké chuti se vkrádá láska do mého srdce.
E po nel dir un sé un niov' Anguillara.
A v řeči je výmluvný, jako sám Anguillara.
Franc.: Sagnur Duttur.
Pane doktore!
Grat.: Che vuot mo dir, Trippa de Franza?
Co mi chceš říct, ty francouzská drštko?
Franc.: Al dis la spusa, che tucch entroma deter.
Vaše nevěsta říká, abychom šli všichni dovnitř.
Grat.: O la ben, o su ben, O via ben, mo la ben.
To je dobře! Tak moc dobře! To je skvělé! Výborné!

III/3
-----
Francatrippa jde k židům, aby u nich něco zastavil.Dveře silně
bouchnou a je slyšet změt hlasu a hrozných řečí.

Franc.: Tich tach toch, O Hebreorum gentibus,
Buch, buch, buch, ó lide židovský,
su prest' auri, da hom da be, cha tragh zo l'us.
rychle otevřte slušnému člověku, nebo vyrazím dveře.
Hebr.: Ahi Baruchai Badanai Merdochai,
.........
An Biluchan Ghet milotran, La Baruchaba.
................
Franc.: A no faro vergot maide negot,
Opravdu tady neudělám žádný obchod
Ch'i fa la Sinagoga, O che'l Diavol v'affoga.
když tady držíte shrmáždění, ať vás vezme čert.
Tich tach toch.
Buch buch buch.
Hebr.: Oth zorochot Aslach muflach,
......................
Jochut zorochot Calamala Balachot.
........................
Franc.: U uhi, o ohi, O messir Aron.
Hola, hola, ó pane Árone
Hebr.: C'ha pulset' a sto porton?
Kdo to klepe na ty dveře?
Franc.: So mi, messir Aron.
To jsem já, pane Árone.
Hebr.: Bandanai, bandanai
.........
Che cheusa volit? Che cheusa dicit?
Co chcete? Co říkáte?
Franc.: A voraf impegna sto brandamant.
Já chci zastavit plášť. (diamant?)
Hebr.: O Samuel. Venit' a bess!
Ó Samueli, pojď sem,
Adanai, che l'e lo Goi Ch'e venut' con lo moscogn
Pane Bože, to je ten Goj, který přišel se sítí
Che vuol lo parachem.
chce ji zastavit
L'e Sabba, cha no podem.
Je šábes, tak nemůžeme.

III/4
-----
Sejdou se náhodou dva věrní milenci. A protože se spolu veselí,
dávájí si sbohem až do pozdních hodin.

Isab.: Lassa, che veggio? E Lucio forse?
Běda, co to vidím, je to snad Lucio?
Ahi me, non parm' alvolt' e ai panni.
běda mi, podle obličeje a šatů se mi to nezdá.
Lucio: Quella ch'io veggio la, parmi Isabella,
Ta, co tamhle vidím mi připadá jako Isabell.
Che sola puo dar fin' ai lungh' affanni.
Ta jediná může učinit konec mému dlouhému trápení.
Ella sen vien ver me; voglio accostarmi.
Ona jde směrem ke mě, chci se k ní připojit.
Isab.: O Lucio?
Ó Lucio!
Lucio: O Isabella!
Ó Isabello!
Isab.: O mia luce vitale.
Ó světlo mého života!
Lucio: O refugio al mio male.
Ó útočiště v mých strastech!
Isab.: Sei pur tu?
Jsi to přece ty?
Lucio: Si ch'io sono.
Jistě, že jsem to já.
Isab.: Sei Lucio, od ombra?
Jsi Lucio a nebo stín?
Lucio: In dubio stai?
Pochybuješ?
Isab.: Io temo.
Bojím se.
Lucio: Perche temi?
Proč se bojíš?
Isab.: Perch' io t'amo.
Protože tě miluji.
Lucio: Amianci, amianci senza tema, mio bene.
Milujme se beze strachu, miláčku.
Isab.: O Lucio mio!
Ó můj Lucio!
Lucio: O mia Isabella!
Ó má Isabello!
Isab.: E qual misera sorte quasi t'indusse a morte?
A jaký neblahý osud tě skoro přivedl ke smrti?
Lucio: Deh, non rinovelliam si gran dolore!
Ach, neobnovujme tak velkou bolest!
Ma la promessa fede m'osserui d'esser mia.
Jistě vidíš, že jsem ti zachoval slíbenou věrnost.
Isab.: Eccola ne fia mai che d'altri sia.
Ano, věřím ve tvou lásku.
Lucio: Ben mio, l'accetto;
Můj miláčku, přijímám to.
Ed ecco Lelio a punto. Ch'a temp' e giunto,
A tady jde právě Lelio, přišel právě včas,
Che, se por noi soffers' affanni rei,
protože, jestli pro nás vytrpěl velké zlo
Hor goda de dolcissimi Himenei.
ať se teď těší nejsladším manželstvím.

III/5
Každý se raduje a svatba končí různými dary roztouženým novomanželům
a uvnitř se dělají slavnosti, svatby a hraje se.

Lucio: Rallegratevi meco, o signor Lelio, ch'Isabella e mia!
Radujte se mnou, pane Lelio , protože Isabella je moje.
Lelio: M'allegro, e tanto godo Di cosi stretto nodo,
Raduji se a moc se těším z toho těsného svazku,
Che dir non posso l'allegrezza mia.
že ani nemohu vyjádřit svou radost.
Lucio: Vi ringrazio e v'invito a le mie nozze:
Děkuji vám a zvu vás na svou svatbu,
Hor chiamate gli amici, tutti di fuora!
teď zavolejte všechny přátele sem.
Lelio: Fuora, tutti fuora.
Sem, všichni sem.
Tutti: A sem, chi lo, sagnur?
Tady jsme, co chcete pane?
Lucio: Hor siat' i ben venuti!
Buďte všichni vítáni!
Quest' e la Moglie mia, fatele honor, vi prego,
Toto je moje žena, Prokažte jí čest, prosím vás,
e le donate qualche piacevolezza in segno d'allegrezza.
a dejte jí nějaké potěšení na znamení radosti.
Lelio: Io'l primo v'offro una rosa vermiglia,
Já jako první vám nabízím rudou růži,
Ch'al volto vi somiglia.
která je podobná vaší tváři.
Isab.: Io vi bacio la mano.
Já vám líbám ruku.
Pant.: E mi ve dago i guanti, che me cavo.
A já vám dám rukavice,které si svlékám z rukou
Che fu del mio Bisanavo.
které byly mého pradědečka.
Isab.: Vi ringratio, signore.
Děkuji vám, pane.
Nisa: Questo Cagnuol vi don', accio serbiate a Lucio fedeltate.
Tohoto pejska vám daruji, ať zachováte Luciovi věrnost.
Isab.: Mille gratie vi rendo.
Tisíceré díky vám vzdávím.
Capt.: Tres mill Maravedis Tom' o Dam' hermosa
Tři tisíce maravedí tu máte, ó krásná dámo,
y de mi Lucio esposa.
a manželko mého Lucia.
Isab.: Splendidissimo sete.
Jste báječný.
Pedr.: Mi no ve poss' dona preset plu bel se no sto ravanel.
Já vám nemohu dát hezčí dárek, než tuhle ředkvičku.
Isab.: Gran merce Pedrolino.
Velký dík, Pedrolino.
Grat.: Au don' un par d'ucchia senza la lus
Já vám dávám tyhle brýle beze skel,
Per far' honor' ai Spus.
abych uctil novomanžele.
Isab.: Gratiosissimo dono.
Nejmilejší dárek.
Lucio: Entriam' hor tutt' in casa!
Pojďme teď všichni do domu
E voi, cortesi e Illustri spettatori,
A vy, zdvořilí a vážení diváci
Ci date veramente piacevol segno,
nám dejte vskutku jakékoliv příjemné znamení
che vi sia piacciuta questa favola nostra,
že se vám tak líbila tato naše pohádka,
poi che s'ode grand' applauso di man, voci di lode.
že bude slyšet velký potlesk a hlasy chvály!